10 tipů na letní čtení… aneb knihomolové doporučují knižní dárky

Narozeniny nebo svátek v létě? Tak to bych určitě darovala nějaké to letní čtení. No řekněte, kdy jindy si člověk najde čas na to si někam lehnout a schovat se za knížku? (Já si tedy pro jistotu raději sedám, protože jakmile si lehnu, usínám.) Každopádně, v létě to chce něco lehčího, pohodového, co se čte jedna báseň. A protože, co mám děti, číst jaksi moc nestíhám (mám rozečtených asi 8 knih 🙈), zeptala jsem se na tipy na ty nej knížky tzv. knihomolů. Tedy lidiček, kteří čtou tak rádi a často, že na knihy píšou dokonce i recenze. Však pro další tipy na knihy se můžete vždycky prokliknout na jejich blogy. Tak se pojďme podívat, jaké letní čtení nám doporučují.

---

Trocha letní romantiky pro dámy

Pinky v knihách mi poslala tip na vyloženě letní oddechový románek Pláž v Chorvatsku od autorky Julie Caplin. Píše o něm:

„Já jsem si opravdu tento sluncem nabitý a solí provoněný příběh užila až do poslední stránky a věřím, že všechny milovnice Julie Caplin na tom budou stejně jako já. Pokud jste však od autorky ještě nic nečetli a Pláž v Chorvatsku vás láká svým námětem, tak se nebojte a do knihy se pusťte.“

Anotace:
Maddie je milá a rozumná třicetiletá žena, ale má i svou bohémskou stránku: vystudovala dějiny umění a chtěla by se prosadit jako výtvarnice. Zatím neměla štěstí, je bez peněz, a tak přijme nabídku letní brigády: bude pracovat jako hosteska na luxusní jachtě v Chorvatsku, na které se plaví parta přátel z módní branže…

---

Co jsme se ve škole neučili

JaneRain nás posílá pro knížku Když Hitler bral kokain a Stalin vyloupil banku, kterou napsal britský celosvětově známý spisovatel a historik Giles Milton.

„Historie velmi zábavnou formou. Autor posbíral různé zajímavé historky v průběhu dějin, někdy skutečně neuvěřitelné. Některé z příběhů už jsou známější a pro někoho profláklé, ale i tak myslím, že každý najde alespoň něco nového.“

Anotace:
Věděli jste o tom, že Hitler bral kokain? Nebo že Stalin vyloupil banku? Že mrtvola Charlieho Chaplina byla ukradena a zloději za ni požadovali výkupné?
Giles Milton je mistrovský vypravěč historických příběhů. V poutavé próze Když Hitler bral kokain a Stalin vyloupil banku uvádí 50 těch nejbizarnějších historických „perliček“. Budete se podivovat nad příběhy, které se čtou jako fikce, a přitom jsou zcela pravdivé.

---

Koho láká žít někde jinde?

„Tahle knížka Moje bejby Amerika od Jana leBlanc by mě určitě bavila. Díky moc za tip.“, napsala jsem učitelce ze školky na volné noze Janě Pernicové. I ona z ní byla nadšená:

 „Chtěla jsem si tu knížku šetřit jako kus výbornýho čokoládovýho dortu a uždibovat každý den kousek, aby mi vydržela co nejdýl. Místo toho jsem ji sežrala (přečetla) na posezení.”

Anotace:
Jaké to je, zabalit si dvoje boty, slovník, zamknout pražský byt a po třicítce začít nový život v kultuře, která není vaše vlastní? Když se novinářka Jana LeBlanc přestěhovala do Ameriky, vzala do ruky blok, tužku a sepisovala všechno, co se naučila: jak v cizině hledat přátele, přestat se litovat, porodit, vychovávat dvojjazyčné dítě, jíst velké večeře a nepřibrat u toho, nerozvést se, když se úsměvné kulturní rozdíly promění v nesnesitelné, nebo co odpovídat na otázku, kde se jednou nechá pohřbít. Tam, kde byla kdysi doma, nebo v zemi svého muže? Vtipně, sebeironicky, s okouzlující otevřeností a s nadhledem napsaná kniha potěší každého.

---

Kdo to ještě neviděl, ať si to nejdřív přečte

Už mám zkouknuté dvě řady seriálu, ale knížka musí být určitě lepší. O čem je řeč? Příběh služebnice od Margaret Atwood. Tenhle mrazivý příběh vám na léto vybrala blogerka Lucija Veselá:

„Služebnice mě tak chytla, že jsem se od ní prakticky nemohla hnout, přečetla ji asi za 4 dny a zítra si jdu do Kosmas pro další díl! A co tím chce básník (Lucija) říct? Nesuďte knihy (ani lidi) podle přebalu. (A ani podle toho co o nich říkají druzí.“

Anotace:
Proslulý román kanadské spisovatelky vykresluje pochmurnou vizi blízké budoucnosti Spojených států amerických, které se z demokratických výšin propadly do všeobjímajících hrůz totalitního režimu. V okovech nemilosrdného klerofašistického režimu se z každého, kdo se proti němu jakkoli prohřeší, stává otrok. Z plodných žen pak ještě něco mnohem horšího – služebnice, jejichž úkolem je rodit děti, s nimiž se nikdy nesetkají…

---

Taky nějaké čtení pro chlapy (ale i pro ženy)

Bloger, překladatel i jazykový lektor Pavol alias Som element mi poslal tip na knížku Temná hmota od autora Blake Crouch:

„Neuveriteľne strhujúci román, ktorý ma pohltil hneď od začiatku takým spôsobom, že som strácal pojem o čase. Hlavnou postavou je univerzitný profesor Jason Dessen, ktorého v jeden večer unesú. Vo svete, v ktorom sa zobudí, nič nie je také ako predtým. Jeho manželka nie je jeho manželkou a ich syn sa nikdy nenarodil. Navyše ho všetci poznajú a považujú za veľkolepého génia, ktorý vytvoril prevratnú vec na poli kvantovej mechaniky a teórie o alternatívnych svetoch. Tento svet je však pre neho cudzí, a preto sa rozhodne za každú cenu dostať sa do toho svojho.“

Anotace:
„Jsi v životě šťastný?“ To byla jedna z posledních slov, která Jason Dessen slyšel, než po útoku maskovaného muže upadl do bezvědomí. Než se probudil připoutaný na lůžku a obklopený cizími lidmi v ochranných oblecích. Než se na něj člověk, jehož nikdy neviděl, usmál a řekl: „Vítej zpátky.“

---

Tohle je prý jízda!

Knihomolka Co mrzí zrzi (těší mě, zrzavá kolegyně) na svém blogu doporučuje knihu Princezna Psycho od Terezy Schillerové. Jak jí zhodnotila?

„Kniha vypadá jako nějaká béčková literatura pro svobodný matky. A právě přesně to Princezna Psycho není! Máme tu zajímavou ženskou hrdinku, která si prošla snad vším. Nebojí se být sprostá, nebojí se nazývat věci pravým jménem a razit si vlastní cestu životem. Takový je i jazyk knihy. Stejně odvážný a nekompromisní, plný sarkasmu, hovorových slov a dalšího materiálu, který se v knihách vyskytuje často jen okrajově.“

Anotace:
Jolana se nikdy nebála pojmenovat věci pravým jménem. Na jednu stranu to mělo své výhody, ale také nevýhody. Protože všichni v jejím okolí věděli, na čem jsou, ale ten, se kterým žila, se nakonec ukázal být někým úplně jiným. Člověk až po letech zjistí, vedle koho to vlastně utrácí čas. Úderem čtyřicítky se proto rozhodla, že se s ním rozejde a přestala se ohlížet na to, co od ní očekávají ostatní. Začala konečně žít sama pro sebe. Všichni (včetně jí samé) se ale najednou nestačí divit. Protože pohledem mravného člena občanské společnosti se Jolana de facto „urve ze řetězu“. Poznává nové muže. Poznává, jaká tajemství sexu jí dosud byla odepřena. Poznává osudy lidí kolem sebe a svou nově nabytou svobodou jim dodává chuť do života…

---

Kniha pro všechny, pro děti i dospělé

Žena jednoho, matka dvou, milovnice knih z blogu Malé radosti dala 5 bodů z 5 knize Babička pozdravuje a omlouvá se od švédského spisovatele Fredrika Backmana.

„Backman opět obaluje smutná témata laskavým a inteligentním humorem, kterému nechybí nadsázka a hravost. U knihy Babička pozdravuje a omlouvá se, se budete smát i brečet zároveň.“

Anotace:
Zábavný a napínavý příběh plný nečekaných setkání, nepravděpodobných přátelství a obrovské síly pohádek a fantazie. Else je sedm, vlastně skoro osm. Její babičce je sedmdesát sedm, vlastně skoro sedmdesát osm. O Else dospělí říkají, že je na svůj věk vyspělá, ale ve skutečnosti jim připadá otravná. O babičce tvrdí, že je ohromně čilá, i když tím myslí, že jim přijde bláznivá. Elsa je jiná než ostatní. Nemá jiné kamarády než babičku, ale jí to nevadí. Babička jí totiž vypráví úžasné příběhy o kouzelné říši, kde není normální nikdo a nic a být jiný je tam největší výhodou. Jenže i v nejkrásnějších pohádkách se občas objeví zlý drak a do boje proti nepříteli se musí Elsa vydat úplně sama. Má totiž doručit tajemný dopis a adresátovi vyřídit, že se babička omlouvá a pozdravuje. Netuší, že v rukou drží klíč k největšímu a nejdůležitějšímu dobrodružství, které se kdy v říši fantazie odehrálo.

---

Je libo psychothriller?

Blogerka Mamča Helča pro nás má doporučení na knihu Noční pták od Briana Freemana, zkušeného autora více než tuctu psychothrillerů.

„Příběh je od počátku napínavý a stěžejní myšlenka vás dokonale pohltí. Pokud máte rádi detektivní thrillery, napětí a nevysvětlitelné záhady, rozhodně byste Nočního ptáka neměli minout.“

Anotace:
Nejděsivější vzpomínky jsou ty, které si nepamatuješ. Sanfranciský detektiv Frost Easton nevěří v náhody. Sebevražda dvou žen v šíleném záchvatu, jedné skokem z mostu, druhé kulkou na svatbě přítelkyně, musí mít něco společného. Stopy ho zavedou k Frankie Steinové, psychiatričce, která oběma zemřelým vymazala z paměti události, jež v nich vyvolávaly panické stavy. Frankie zná leckterá tajemství svých pacientů. Smí je však Frostovi vyzradit, aby ochránila jejich životy? Pak se jí ozve někdo, kdo si říká Noční pták. Kdo toho o obou případech ví až mnoho. A zná i Frankiina tajemství – a Frostovy noční můry…

---

Pro milovníky komiksů

Jana z blogu What Jane read doporučuje nejoceňovanější komiks posledních let – Jedno obyčejný léto (Jillian Tamaki, Mariko Tamaki):

„Na první pohled poklidná letní dobrodrůža se pod povrchem mění, bublají, vřou a postupně zjistíte, že to vůbec není tak milý a líbezný, jak to ze začátku vypadá – mimochodem, víte, že tohle je jedna z nejzakazovanějších knih v USA?“

Anotace:
Dívky Rose a Windy se potkávají vždy jednou za rok, když jejich rodiny tráví prázdniny u oceánu. Tohle léto vypadá jako každé jiné, ale něco důležitého se během něj změní. V melancholickém komiksu se přirozeně jako příliv a odliv mění perspektivy několika generací: Sledujeme společný bezstarostný čas Rose a Windy, manželskou krizi rodičů jedné z nich a příhody party náctiletých, která se schází kolem místní sámošky, kde si dívky půjčují nepřístupné filmy jako Texaský masakr motorovou pilou. Hrdinky poznávají, že součástí světa dospělých jsou složitější problémy než skákání do vln, že puberťáci mají milostné vztahy a že rodiče spolu nemusí žít šťastně až navěky. Rose a Windy začínají přemýšlet o budoucnosti a uvědomují si, že bezčasí mezi dětstvím a dospělostí jednou skončí…

---

A jaké letní čtení doporučím já?

Nakonec se mi cestou z dovolené z Jižních Čech povedlo rozečíst (ehm, jen pár stran) knížku, kterou ten můj chlap zvládl během těch pěti dní přečíst celou (no chápete to?!!). Každopádně, fakt, že ji přečetl, znamená, že je dobrá. Protože on tedy žádné braky číst nebude. Co je to? Šikmý kostel – románová kronika ztraceného města, léta 1894 – 1921 od české autorky Karin Lednické.

Anotace:
Podtitul knihy lapidárně shrnuje příběh o někdejší pastevecké vesnici, která vystavěla svůj rozkvět na těžbě uhlí, aby o století později zašla na úbytě – také kvůli těžbě uhlí. Dnes už z výstavních budov a vznosné katedrály nezbylo nic. Jen šikmý kostel, který strmě a varovně ční do pusté krajiny.
Kniha začíná obrovským důlním neštěstím roku 1894, které drsně zasáhlo do života obyvatel celého kraje. Patří mezi ně i hrdinové této knihy, jejichž pohnuté osudy můžeme po následující čtvrtstoletí sledovat.
Barbora, Julka a Ludwik jsou představiteli tří naprosto odlišných dějových linií, které se však na mnoha místech proplétají a vytvářejí plastický obraz polozapomenutých časů, jejichž drsnost je pro dnešního čtenáře v mnoha ohledech téměř nepředstavitelná. Každý z hrdinů čelí životním výzvám po svém: někdo se jim trpně poddává, jiný se snaží uchopit šance, které mu kvasící doba nabízí. Do všech osudů však opakovaně a nemilosrdně zasahují velké dějiny, které úsilí obyčejného člověka mohou snadno proměnit na prach. Anebo ne.

---

Čtete v létě víc než jindy? A máte pro nás nějaký další tip na letní čtení?