RECENZE: Pískování… aneb vytvořte si s dětmi Radost v písku

Už jste někdy vyzkoušeli pískování? Ne, nemám na mysli odstraňování nátěrů z kovů, nýbrž „vybarvování obrázků pomocí obarvených písků„. My zrovna nedávno dostali k vyzkoušení jednu pískovací sadu, a tak jsem se rozhodla, že se vám pochlubím, jak nám to šlo.

Popravdě jsem po pískování pokukovala už nějaký ten rok. Čekala jsem, až Baru trošku povyroste (starší dítko už je přeci jen šikovnější a fakt nechceš mít víc písku na podlaze, nebo nedej bože v puse, než na obrázku). No a protože Baru miluje otevírání balíků, byla nadšená, když dorazil. Co jsme v něm našli?

• Sadu barevných písků v pytlíčkách,
• štětec,
• jakousi jehlu,
• nízké kelímky,
• a spoustu šablon.
• Wau! A ještě k tomu hodiny k vypískování? To bude něco!

---

Co je to vlastně to PÍSKOVÁNÍ?

Říkáte si, že je to zase nějaká novinka? Ale kdepak. Představte si, že pískovali už indiáni, mniši v Himalájích nebo australští Aboriginci. Používali to při léčivých náboženských obřadech. Barevné písky si vyráběli drcením pískovce, uhlí nebo suchých plodů rostlin.

V dnešní době se stala z pískování záliba, která baví jak děti, tak i kreativní dospělé. Jak na to? Zapotřebí jsou k tomu šablony s vyřezanými obrázky a písek v různých barvách. Ze šablony potom postupně odlepujete jednotlivé kousky plochy, čímž odkryjete lepicí papír, na který se písek zvolené barvy jednoduše nasype. Ten se tam nalepí a zbytek sesypete zpět do mističky. A voilà! Obrázek získává barvy.

Co z toho má tvůrce?

Rozhodně chvíli relaxace, kreativního vyřádění, rozvíjí si jemnou motoriku, soustředění, barevné cítění i fantazii. Pokud máte šikovné šablony s čísly a písmenky, můžete se s dětmi i učit hrou.

Úžasné na tom je, že i když každý člověk dostane stejnou šablonu, pokaždé vznikne úplně jiný obrázek. Záleží totiž na individuálním barevném vidění, představivosti i na momentální náladě.

Koupíte tady 👉 Kreativní sady s barevným pískem.

---

Pískování první

Konečně se ocitáme doma samy, bez Beníka, přesněji – našeho dvouletého juniora, co má nenechavé prsty. Otázka zní: Co budeme dělat? „Pískovat!“, vykřikne Baru a na svůj první výtvarný počin si vybere králíčka.

Nejdřív si to ale musíme pěkně připravit. Uklidit stůl a důkladně prohlédnout krabice. Správně odhadujeme, že ty kelímky budou asi na písek, a tak ho do nich pěkně přesypeme. Ještě se mrkneme na video návod (však pro jistotu) a pouštíme se do díla. Poprvé raději společně.

Jak to jde? „Mamííí, mě to nejde odlepit!“, křičí Baru a zoufale se snaží šablonu proděravět jehlou. Beru si od ní jehlu a ukazuju jí fígl, jak na to. Prostě jemně. Je pravda, že ty titěrné kousky (jako jsou fousky a očka) jsou docela těžké. Chce to trochu cviku, ale nebojím se, že by to za čas nezvládla.

Rodičové, schválně, jak to máte, když takhle s dětmi tvoříte? Já mám vždycky chuť si k tomu nalít dvojku vína a pustit relaxační hudbu, abych to zvládla tak nějak bez nervů. Mám totiž tendenci pořád opakovat: „Opatrně, ať to proboha nevysypeš! Měla bys po barvě!“ a jsem z toho celá taková nesvá (to jsem na sebe zvědavá, jestli to zvládnu vyzkoušet i s mladším synáčkem :-).

*Tip pro vás: Pokuste se dětem do toho moc nemluvit. Rozhodně je nechte, ať si volí barvy samy. Uvidíte, jak jsou kreativní. Vzniknou vám pak z toho třeba takoví děsiví králíčci s fialovou hlavou a modro-žlutýma očima.

---

Pískování druhé

„Mami, já sama.“, říká Baru, když vytahujeme pískování podruhé. Už potřebuje pomoct akorát s otevřením mističek s pískem. Jinak to vcelku dává. Jen zásoba písku se trošku zmenšuje (ehm, asi nám skončí na ponožkách). Doufám, že písku bude dost pro všechny naše šablony (hlavně na tu mandalu, na kterou mám zálusk!:-).

---

Pískování třetí

A teď je na řadě Beník, musí si to přeci taky vyzkoušet. Nejdřív povídám: „Beníku, budeš se jenom koukat, jo? Podívej, jak se to dělá.“ Kouká, ale dlouho nevydrží. Jeho nenechavé prstíky zatouží taky sypat písek. A tak ho nechám nasypat lžičkou písek na šablonu. Kupodivu se na papír docela trefí. Stírám ho zpátky do mističky, ale později už stírá Ben štětcem sám. Čučím, jak to zvládá.

Chce to hodně spolupráce, ale nakonec si to užíváme. Dvouleté, nebo vlastně už skoro tříleté dítě, dle mých zkušeností, zatím odlepit dílek šablony samo nedokáže, ale sypání písku a stírání štětcem mu jde na jedničku. A co je víc, můžeme se při tom spolu nenásilně učit barvy. Nejlepší je, když vybírá, jakým dílkem a jakou barvou budeme pokračovat. Ale nezapomeňte, každé dítě je jiné. Má jinou dávku trpělivosti, zručnosti a hyperaktivity. Chce to prostě jen zkusit a uvidíte.

Naše barevná slepička je parádní, co říkáte?

---

Pískování čtvrté

„Moje mandala!“, křičím v duchu jako malá a dětem vysvětluju, že ta krásná mandala je na uklidnění pro maminku. A že je na ně moc velká a složitá (nechci je podceňovat, ale nějaký důvod jim říct musím.)

Pustila jsem si relaxační hudbu a jdu na to. Jde mi to lehce. Nějaké ty ruční práce mám zmáknuté (třeba háčkuju, jako malá jsem i vyšívala), tak přeci jen nebudu úplně levá. Na tuhle chvíli jsem se vlastně hodně těšila. Já a Baru, společně tvoříme, ale každá to svoje… pěkně v klídku (Beníka jsem udala raději tatínkovi). Pohodu přeruší jen krátké Baru rozčilování, že ty vlasy princezny chtěla jinak a takhle budou ošklivý, načež ji přesvědčím, že takhle jsou naprosto perfektní. A pohoda, klídek pokračuje…

Pískování tedy doporučuji i jako relaxaci pro maminky (to by mě zajímalo, zda-li by se odvážil i nějaký tatínek?) všemi deseti. A jak mandala dopadla? Mrkněte na fotky.

---

Ještě na nás čekají…

Hodiny k vypískování. Ještě pár šablon a budeme s Baru pískovací profíci. Pak se konečně odvážíme vypískovat nástěnné hodiny. Jednou budou zajisté zdobit Barušky pokojíček (až konečně postavíme náš vytoužený domek na vsi). A nebojte, balení obsahuje i podrobný návod, jak takové hodiny sestavit, aby skutečně fungovaly.

Takové hodiny budou určitě úžasný dárek pro všechny kreativní děti!

Koupíte tady 👉 Vypískuj si vlastní hodiny. Kreativní sada s hodinami a barevným pískem.

---

Pár praktický poznatků, které jsme při pískování objevili

• Lepší je nejdřív písek nasypat na menší plochy.
• Zkuste sesypávat písek přímo do mističky, budou tak menší ztráty.
• Pokud to dítko nezvládá, ať pískuje ještě na nějakém podnose, ze kterého se písek snadno sklepe.
• Použijte nejprve tmavé písky, světlé až později. Aby se ty světlé „neumazaly“.
• Vyhraďte si na pískování dostatek času.
• Pusťte si k tomu relaxační hudbu a užijte si to!

---

A jak bych pískování celkově zhodnotila?

PLUSY

• Je to rozhodně skvělé zabavení pro děti.
• Procvičí si jemnou motoriku, což je potřeba obzvláště pro ty, co se učí psát.
• Taky se pískováním naučí soustředit a dotahovat dílo do konce.
• Naučí se, jak hezky sladit barvy.
• Zároveň rozvíjí svou fantazii.
• Při pískování se vaše mysl zklidní a zrelaxuje.
• Užijete si s dětmi fajn chvíle při tvoření.
• Děti se při pískování v podstatě učí hrou.
• … a takhle bych mohla pokračovat… zkrátka samá pozitiva!

MÍNUSY

• Malým dětem je třeba asistovat.
• Někdy je to o nervy… doporučuju si k tomu pustit třeba „šumění moře“.

---

Už jste někdy vyzkoušeli pískování? Pochlubte se, jak vám to šlo v komentáři.