BUUK aneb jak šlo šití a co děti? Mají si s čím hrát

Už je to nějaký čas, co jsem vám tu představovala BUUK. Cože to je? Přece skvělý dárek pro maminky i děti. Jste-li tu noví a nevíte, o co kráčí, stačí kliknout na předešlý odkaz a budete taky „v obrázku“. Prostě tzv. quiet book, neboli tichá knížka plná interaktivních obrázků, šitá většinou z plstí a kousků látek, se kterou se vaše děti zabaví na dlouhý čas. A maminky taktéž. 🙂

A tenhle BUUK, to je speciální verze této knížky, kterou si můžete sami dotvořit, ušít a vyšít. Jednotlivé dílky jsou připraveny, obrázky předstříhány a na vás zbývá vzít do ruky jehlu a nit (nebo kralujete šicímu stroji?). A přesně tenhle BUUK ode mě k Vánocům dostala moje kamarádka Míša, která má doma pětiletou Amálku a ročního synka Martínka. Byla jsem zvědavá, jak se jí bude šít a jaký bude mít u dětí úspěch. Jste taky zvědaví?

Míšo, tak jak se ti šila tahle pěkná knížečka?

Šilo se mi moc dobře. Hezky jsem si u téhle ruční práce po večerech odpočinula. Na stroji už jsem dříve něco sem tam ušila, ale tohle jsem šila celé v ruce, protože je to tak jednodušší. Na stroji by mě nebavilo měnit každou chvíli nit, protože každý kousek se šije jinou barvou. To by bylo moc náročné. V ruce je to zkrátka lepší a mohla jsem se u toho koukat i na televizi.

Taky mě lákalo, pořídit si jeden BUUK pro sebe, ale nakonec jsem to vzdala, protože nemám tolik volného času. Jak dlouho ti trvalo ušít všechny stránky?

Ze začátku jsem do šití byla fakt nadšená a ušila několik stránek během pár dní. Potom nadšení trochu opadlo. Člověk musí dělat i jiné věci a začne nestíhat. BUUK jsem si rozbalila pod stromečkem, začala jsem tvořit na Silvestra a teď, po dvou měsících jsem v tomhle stavu: předpřipravené stránky hotové, ale zatím každá zvlášť. Ráda bych si vyrobila ještě nějaké své stránky navíc a pak to budu muset všechno zapéct a sešít dohromady.

Vyskytl se během šití nějaký zádrhel? Něco, co ti zas tak moc nešlo?

Jojo, jedna věc. V návodu je napsané, že si máme dát pozor, aby ty dírky byly na správném místě (pozn.: jedná se o dírky, kterými se pak stránky sešijí k sobě). Tučně napsáno!!! A stejně jsem tři stránky ušila špatně a dírky byly na druhé straně. 🙂

A jaký to má úspěch u dětí? Už si s jednotlivými stránkami hrají?

Určitě. Tedy, hlavně Amálka si s tím ráda hraje. Martínek je na to ještě malý, ale věřím, že i jeho čas přijde. Bude to fajn věc, až pojedeme na dovolenou. Myslím, že super hračka do auta nebo letadla.

Jak bys to celé shrnula? Pořídila by sis BUUK zas? Doporučila bys ho kamarádkám nebo šikovným babičkám?

Rozhodně. Šití je pro mě skvělý relax. Něco tvoříš a hlavně za sebou vidíš výsledek. Ne jako s úklidem. A to uspokojení, když pak hotovou stránku držíš v ruce a vidíš, že i dětem se líbí. Sama bych si to takhle pěkné a komplexní nenavrhla, takže BUUK rozhodně doporučuju.

A otázka na závěr. Je něco, co bys zkritizovala? Co bys třeba udělala jinak?

Hm, asi jednu jedinou věc. Na stránce se stromem se lístky, vločky a jablíčka přidělávají na patentky. Ty ale nejdou oddělat úplně snadno. Malé dítě to spíš nezvládne, takže bych raději použila suchý zip. Jinak je všechno super.

Láká vás si taky jeden BUUK pořídit? Jak jste na tom se šitím, milé čtenářky? Nebo je tu i nějaký odvážný čtenář, co by se pustil do šití? 

Pokud ano, tak vězte, že když se dáte dohromady tři kamarádky, můžete koupit tři Buuky za cenu dvou. A to se vyplatí.

.