Rande v pyžamu? A proč ne?! S Randeboxem to bude hračka

Jestli jste o tom ještě neslyšeli, jedná se o takovou tajemnou krabici, ve které najdete program a veškeré potřebné propriety na celý jeden rande večer. Je už na vás, kde si to randíčko smluvíte. Můžete si klidně nechat na nohou papuče, obléknout pyžamo a pustit se do toho. Nebo si to raději vezmete večer na zahradu, zabalíte se do deky a pohrajete si spolu romanticky pod hvězdami?

Protože se Ingrid a Dušanovi (ano, to jsou ti báječní, co to všechno vymysleli) líbila má první recenze (tu si rozhodně taky přečtěte! podívali jsme se až do Las Vegas!), dostala jsem příležitost dát si ještě jedno dostaveníčko. Tentokrát jsme se s mým mužem vydali na opuštěný ostrov a zahráli si na trosečníky.

Pozor, musím opět upozornit, že tato recenze obsahuje SPOILERY! Takže jestli se chcete nechat překvapit, ihned přestaňte číst, klikněte na RANDEBOX a rovnou si ho objednejte. Bude to stát za to. Slibuju. 😉

---

Jelikož se nám v červnu narodil další přírůstek do rodiny, chvíli trvalo, než jsme si tohle rande vůbec dali, protože jsem první dva měsíce chodila spát opravdu se slepice… tedá, s dětmi, protože noční kojení je noční kojení. Nakonec se nám tedy podařilo krabici vyzkoušet na naší krátké dovolené v penzionu, kde jsme spali všichni v jedné malinkaté místnosti. Děti uspány, tak kde na to hupsnem? Nedá se svítit, musíme do koupelny. Sedli jsme si na studené dlaždičky a jako stolek nám posloužila toaleta. Díky tomu jsme se hned cítili opravdu jako ztroskotanci. 😊

---

Základy přežití… aneb zvládneme to spolu?

Co je k přežití na takovém pustém ostrově za potřebí? Tak za prvé nějaké to bydlo, kde se schováme před případnou divokou zvěří (nemusí to být přeci jen úplně opuštěný ostrov), větry či deštěm, a za druhé zdroj pitné vody.

První úkol zněl tedy jasně: vybudovat společnými silami nějaké to přístřeší. K dispozici jsme měli stavební materiál v podobě špachtlí (takové ty, jak je používají doktoři, když děláte ááááá) a provázku. Jak se nám dařilo? No, dali jsme naše dvě hlavy dohromady a začali si se špachtlemi pohrávat. „Nůžky jsou povoleny?“, ptal se Petr, když se pokoušel udělat do dřívek jakési zářezy, že prý to nějak poskládá na sebe. No, tímto způsobem to rozhodně nestálo. Naštěstí jsme vymysleli jinou strategii. Na co provázek? Ten je pro děcka. A tak mrkejte na fotku, jak jsme to vyřešili (no dobrá, nakonec jsme přeci jen kouskem provázku zpevnili konstrukci nahoře). Jedná se o luxusní stan do A (ať žije retro), do kterého jistě nezateče, protože boky bych vystlala palmovými listy! 😀

Tímto úkolem jsme si prověřili, jak nám jde spolupráce. No, Petr tvrdí, že on je hlava a já šikovné ruce (s tou hlavou samozřejmě nesouhlasím, i když nepopírám, že měl i dobré nápady), neboť on přišel na proplétání špachtlí a já jsem to celé zdárně sestavila.

Kupodivu jsme se při stavění příbytku ani jednou nepohádali, tak doufejme, že nám to vydrží i při naší reálné stavbě domu, kterou snad příští rok konečně započneme.

A co ta voda? „Vodu nepijem, my pijeme rum!“, jsme si pěkně zazpívali (ano, muž se na ten program raději posilnil colou s rumem) a začali zkoumat mapu a ne úplně lehce pochopitelné indicie, kde hledat ten zázračný pramen. Pokoušela jsem se být aktivní, ale… nakonec se toho chopil muž s orientačním smyslem a bylo to. Po mě zbyl v mapě akorát „černý kouř“ – ten proškrtaný flek (fanoušci seriálu Lost jistě pochopí :-D).

Trosečnické menu… aneb trochu kokosu dáme si do nosu

Čím nahradit na takovém ostrově televizi a brambůrky? Tak třeba západem slunce a kokosovými chipsy. V krabici najdete vše na jejich přípravu, na které se spolu máte podílet. Jelikož v koupelně jsme troubou vybaveni zrovna nebyli (na tom ostrově se to peče přímo na sluníčku?), tak na nás chipsy ještě v pytlíčku čekají, každopádně je mi jasné, že muž řekne, ať je ukuchtím sama, že mi to jde lépe, a pak mi je rád pomůže zkonzumovat (kokos on totiž tuze rád).

Každopádně, k tomu chroupání jsme dostali pár otázek, na které jsme takto odpověděli:

Které tři věci byste si vzali s sebou na pustý ostrov?

Hned nám bylo jasné, že nůž, abychom se mohli bránit, případně si kuchnout nějaké to maso k zakousnutí, a křesadlo, abychom si snadno udělali oheň. Ale co za třetí? Petr, že prý jsme frajeři a vystačíme si jen se dvěma věcmi, ale nakonec jsem rozhodla. Vzala bych si ještě opalovací krém. Přeci jen jsem zrzka se světlou pletí.

Co by pro vás bylo na opuštěném ostrově tou největší výzvou?

Tak to je jasné. Vydržet to tam spolu. Abychom se vzájemně nepojedli. 😀

Jaká exotická destinace vás láká k návštěvě?

Jakákoliv. Třeba nějaké menší ostrovy v indickém oceánu, které ještě nejsou zahlcené turisty.

Která vlastnost/schopnost vašeho partnera by mu podle vás mohla být pro přežití na opuštěném ostrově nejvíce užitečná?

Tak jsem se dozvěděla, že prý dokážu uvařit dobré jídlo z ničeho (pravda, míváme často prázdnou ledničku a já stejně vždycky něco vymyslím a večeře je na stole). Petr má zase schopnost se orientovat. Bez něj bych v džungli určitě zabloudila. Netroufám si jít sama ani na houby.

Další otázky byly, jestli bychom dokázali společně na opuštěném ostrově přežít (no kdo to má vědět?), jaké by byly naše kroky (rozhodně nejisté) a jaký by byl náš denní plán aktivit (to by bylo na dlouho a už by ten článek nikdo nedočetl, takže se raději vydávám k další části programu).

Večerní program… aneb odvaž se, svaž se

V krabici na nás čekaly dva provazy a na internetu návody, jak na různé uzly. A že prý se to máme naučit. Petr přiznal, že žádné uzly neumí a já zavzpomínala na tábor, kde jsme taky uzlovali. Pamatuju si ale jen jeden uzel, jehož jméno po mě nechtějte vědět. Takže to pro nás byla vlastně nová aktivita a pár uzlů jsme tedy vyzkoušeli. Každopádně jsme se shodli na tom, že vázání uzlů začíná být vzrušující až v momentě, kdy jeden z partnerů přivazuje toho druhého. A tak jsem si Petra přivázala pěkně k noze, aby vydržel až do konce rande. 😀

Boj o záchranu… aneb blik blik

Co by měl umět každý trosečník? Přece morseovku. Když kolem poletí letadlo, nejlepší je na něj zablikat, třeba SOS. Naštěstí jsem jezdila jako malá na ty tábory, takže umím celou abecedu dokonale (akát, blýskavice, cílovníci, dálava… jen X a Y si nemůžu vybavit). Rande tedy pokračovalo s baterkou, návodem na blikání a hesly, které jsme na sebe postupně vyblikávali. Doporučuju nedržet se jen pokynů z papíru a nachytat partnera vyblikáním nějakého originálního vzkazu. Třeba vyznání lásky anebo něco lechtivého? 🙂 Rande hned bude zajímavější.

Vzhůru do oblak… aneb lítáme v tom spolu

Letadlo vás našlo a teď je na čase se z ostrova dostat dom. V krabici tedy najdete prázdné papíry, ze kterých máte za úkol postavit nějaká ta letadýlka a dát si závody, komu doletí nejdál? No, vzhledem k velikosti koupelny, kdy by naše vlaštovka doletěla tak maximálně půl metr, který je mezi umyvadlem a sprchovým koutem, jsme tuto aktivitu nechali až na doma a zazávodili si i s naší tříleťačkou. „Letadla“ byla různá, ale se stejným výsledkem. Pokaždé nabourala do zdi a zřítila se dolů. Jen Barušky letadlo se řítilo dolů hned po vzletu. Tak takhle bychom se tedy z ostrova jen tak nedostali. 😊

Oslava návratu do civilizace… aneb díky za každé nové ráno

Jestli jste došli až na konec programu trosečnického rande, tak gratuluji. Pravděpodobně jste přežili a můžete za to být vděční. A za co ještě? V krabici jsme našli ještě prázdný sešit, který jsme nazvali Deníkem vděčnosti. Posledním úkolem večera je totiž napsat alespoň tři věci, za které jste ve svém životě vděční. A můžete v tom směle pokračovat dál. Dokážete si vzpomenout a každý den napsat něco nového, čeho si ceníte? My jsme si dali deník na ledničku a jsem zvědavá, čím vším ho naplníme.

---

Jak bych recenzi shrnula? Dneska nemá smysl řešit plusy a mínusy. Jsou to totiž jen samá pozitiva. Myslím, že jsme si trosečnické rande fakt užili. Na dovolenou jako dělané. Člověk jede totiž v jiném režimu a je tak nějak hravější. A co s Randeboxem dál? Můžete třeba použité věci vyměnit za nové a věnovat ho kamarádům k jejich výročí anebo všechny ty věcičky nějak zužitkovat. Baterka, ta se vždycky hodí (svítí fakt dost dobře), ze špachtlí s Baru určitě ještě něco vyrobíme, provázek sem tam potřebuju a nikdy žádný nemůžu najít a zbytek kokosového oleje se bude hodit třeba na palačinky. 😊

---

Chtěli byste se ocitnout s partnerem sami na pustém ostrově? Nebo si o tom raději jen zarandíte?